Podprahové vnímání
(subliminal perception)
Každý den jsme bombardováni informacemi.
Je možné,že by mezi nimi byly ukryté povely,které nevědomě ovlivňují naše další kroky?
Podprahový vněm je signál osobě, který je pod limitem jeho vnímání (pod prahem, odtud název), takže signál daná osoba sice zaregistruje, ale v té chvíli si to neuvědomí, protože obsah signálu jí přejde přímo do podvědomý, například je podprahovým signálem obrázek,hudba nebo text který osoba vidí příliš krátkou dobu. Tato technologie se pravděpodobně využívá nejen reklamě.K prvním pokusum s podprahovými signály došlo již v 70. letech
Lidský mozek má omezenou kapacitu a dokáže tedy přijmout jen omezené množství informací. Vědomí tedy může být informacemi zahlceno a v té chvíli se ke slovu dostává podvědomí, skrz které je snadnější s lidmi manipulovat.
V některých zemích je zákonem zakázána. S tímto tématem také manipuluje množství konspiračních teorií.O využívání prvních podprahových signálů máme z roku 1917, kdy byla americká armáda obviňována z toho, že do písní a plakátů umisťuje podprahové signály, které měly nalákat lidi k odvodu. Toto podezření nebylo potvrzeno ani vyvráceno.
Je nesporné, že do našeho mozku a tedy do podvědomé paměti pronikají i signály, které nejsou vědomě vnímány. Leží jen pod prahem našeho vědomí, nikoli pod prahem vnímání našimi smysly. Smysluplné však mohou být jen tehdy, pokud jsou jasné a zřetelné. Pokud jsou v nabízených kazetách takové signály překryty vrstvami jiných sluchových nebo vizuálních podnětů, nemohou být selektivně rozlišeny a ukládány. Záleží tedy na způsobu ukrytí podprahové informace.
Jednoduché obrázky nebo jednotlivá slova vsunutá do filmu nebo na pásku se do podvědomí ukládají a mohou ovlivnit naše pozdější chování.
Účinnost reklamy nebo produktů využívajících podprahové vnímání byla intenzivně ověřována experimentálně zkoušena.Například při vyhrožování smrtí, kdy byly pozorovány zvýšené obranné reakce. Prověřování účinnosti kazet, které měly ovlivnit paměť, sebevědomí nebo měly mít léčivý efekt, prokázalo jen většino minimální efekt. I když experimentálně nebyl udávaný vliv kazet a filmu prokázán, jisto je, že zhruba třetina uživatelů jejich pozitivní působení potvrzuje.
Také v mnoha případech jde podstatě o placebový efekt, autosugesci, o sebeklam, resp. o barnumský efekt, „wishful thinking“ (myšlení podle principu „přání otcem myšlenky“), tedy o záležitost psychologickou. Užitečné tedy tyto produkty v mnoha případech jsou, ale mechanismus jejich účinku je jiný než se udává.
Výzkum podprahového vnímání se využívá a možností jeho využití stále pokračuje.
Anketa
Když se vám před očima mihne obraz nebo slovo, podvědomě si ho zapamatujete, i když si ho často ani nestačíte všimnout.Věděli jste to?
ano (7)
ne (7)
tušil jsem to (6)
Celkový počet hlasů: 20
