Zdraví a Bylinky

Proti nachlazení

Na podzim, o zimě ani nemluvě, je velmi lehké nachladnout. Může za to, jak proměnlivé počasí, tak poté i zvýšené množství lidí kolem nás, kteří místo domácí léčby, svůj zdravotní problém kapénkami šíří dál. Mezi první příznaky patří rýma, teplota a případně také kašel. Je ale nutné proti nachlazení bojovat jen různými pilulkami, kapkami a spreji z lékárny? Naši předkové věřili spíše bylinkám a dnešní farmaceuti je většinou využívají při výrobě svých léčiv také. Tak proč chodit ke kovaříčkovi.

 

Bylinky již mnoho let patří do života lidí. Často rostou přímo v divoké přírodě, díky čemu jsou i snadno dostupné.

Rozhodně mezi nejpopulárnější bylinky, které se od dávných dob používají proti nachlazení, patří černý bez. Rozehřívá nás, bojuje proti zánětům a horečkám a navíc výrazně ulehčuje odkašlávání. Čili jak každý vidí, při podzimně-zimních problémech je téměř dokonalý. Používají se jak plody, tak i květy tohoto keře. Populárnější a jednodušší je vyrábění domácích léčiv z toho druhého. Můžeme si samozřejmě koupit pytlíčky již nasušené a rozdělené drogy, ale na pořádný čaj, je jeden takový sáček málo. Správný léčivý čajík z bezu by měl být uvařen ze tří lžic bylinky, které zalijeme sklenicí horké vody a necháme vylouhovat. Pro zesílení účinku je možné přidat citron, osladit se dá také, ale pokud možno medem a ne cukrem.

 

Další velmi známý bojovník s nachlazením je lípa nebo spíše přesněji lipový květ, který obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Podle tradiční medicíny je doporučován hlavně dětem a starším osobám, i když samozřejmě dospělé léčí výborně také. Pomáhá s pocením, působí jako přírodní anestetikum a navíc odstraňuje z našeho těla toxiny. S lipovým čajem je to podobné jako s bezem. Sice si můžeme koupit rovnou připravené sáčky, ale jejich obsah je příliš malý na tu správnou léčivou sílu. I v tomto případě zalijeme tři lžičky drogy sklenicí vroucí vody a necháme je deset minut louhovat. Nejlepší efekt dosáhneme, pokud thé ještě osladíme medem. Po vypití je nejlepší si lehnout do postele a potit, protože nápoj nás velmi rozehřeje.

Mírně exotičtější, ale v našich podmínkách již dlouhou dobu zdomácnělá, je šalvěj. Tento host ze Středomoří, který do české kotliny dorazil přibližně před tisíci lety, má protibakteriální, antiseptické a protizánětlivé účinky. Velmi dobře pomáhá při bolestech v krku a jeho různých zánětech. Pokud nás krček pálí a nebo jsme týrání neustálým kašlem, je dobré vyzkoušet šalvějové kloktadlo. Lžíci sušených listů zalijeme sklenicí vroucí vody, přikryjeme, odložíme na patnáct minut, přecedíme a necháme trochu vychladnout – nekloktáme horké, ale teplé. Používáme několikrát denně.

 

Dalším hostem z jihu je lékořice. Její kořen je výtečným bojovníkem proti nachlazení, protože pomáhá vykašlávat, má protizánětlivé, antivirové a antibakteriální účinky. Ačkoliv s podzimními problémy pomáhá velmi dobře, není tak populární jako jiné byliny. Hlavně protože má natolik výraznou vůni a chuť, která mnoha lidem není sympatická. Navíc by se lékořici měly vyhýbat těhotné a kojící ženy. Proti nachlazení si s kořene můžeme udělat velmi silný a kvalitní lékořicový odvar. Tři lžičky nastrouhané na jemno drogy zalijeme dvěma sklenicemi vody a vaříme přikryté přibližně tři minuty. Sundáme z ohně a odložíme na půl hodiny. Léčivo pijeme samozřejmě přecezené.

 

A poslední, pátou, bylinkou, které můžeme při nachlazeních věnovat pozornost je topolovka či proskurník růžový. Tradičně se používá černé květy, které nám pomáhají při odkašlávání. Podává se při zánětech horních cest dýchacích, velmi silném kašli a občas také i v situaci, když znenadání ztratíme hlas. Jedna lžíce květů se zalije půl druhou sklenicí vroucí vody, vše přikryjeme a odložíme na půl hodiny. Po uplynutí této doby směs zamícháme, povaříme tři minuty, odložíme na čtvrt hodiny a přecedíme. Lék podáváme třikrát denně po půl sklence. Může být využíván také jako kloktadlo.

Suchý kašel

Suchý kašel může být i znamením nějakého závažnějšího onemocnění. Ale ve většině případů se objevuje u různých klasických nachlazeních a relativně nepříliš závažných onemocněních horních cest dýchacích. Proto existuje i více různých přírodních čili i přirozených způsobů, jak zjemňovat kašlání, aby se člověk vyhnul pocitu “trhaných plic” a prospěl svému zdraví a nebo dokonce tento neduh po domácku vyléčil.

Suchý kašel bývá někdy příznakem zánětu sliznice horních i dolních cest dýchacích. Občas se stává, že po čase se kašlání změní ze suchého na mokré. První den převážně není vůbec nutno panikařit. Je dobré začít s domácí léčbou a pokud možno i klidovým režimem a prostě čekat. Buď se situace zmírní a nebo je přeci jen lepší přibližně po třech dnech navštívit odborníka. Nedá se totiž vyloučit nějaká závažnější infekce a nebo také prostě začátky astmatu, který bez dohledu a péče lékaře spíše sami vyléčit nedokážeme.

Pravděpodobně to automaticky napoví i logika, naše dýchací cesty v případě tohoto typu kašle budou prostě potřebovat něco co potáhne drážděné sliznice ochrannou vrstvou a tím také zmírní jak samotný kašel tak i nutkání ke kašlání (pozor různé cucací bonbóny a pilulky sice krátkodobě uleví, ale dlouhodobě spíše vás budou ještě více dráždit, tudíž na suchý kašel nejsou moc vhodné).

Pomoci může například bylinkový nálev, který využívá moudrost pradávných seveřanů kombinovanou se znalostmi Středomoří. Lžičku islandského lišejníku promícháme se lžičkou levandule, bylinky zalijeme vroucí vodou a necháme deset minut louhovat. Nálev užíváme dvakrát denně – je možné ho učinit chutnější a také mu přidat i něco ze síly našich luhů a hájů tím, že ho podáváme smíchaný s troškou přírodního malinového sirupu.

 

Další užitečné domácí léčivo na suchý kašel je kloktadlo. To můžeme vytvořit z proskurníku lékařského neboli ze slézové růže. Lžičku nadrceného sušeného kořene této byliny zalijeme sklenicí teplé vody a necháme louhovat tři čtvrtě hodiny. Poté přecezenou tekutinu kloktáme  třikrát denně tři minuty.

 

Můžeme také inhalovat léčivé výpary jitrocele kopinatého. Hrst této byliny zalijeme vroucí vodou a necháme chvíli louhovat. Poté  s přikrytou hlavou inhalujeme přibližně pět minut a tuto proceduru vykonáváme dvakrát denně až do uzdravení. Pokud souběžně se suchým kašlem se objevuje i rýma, tak je dobré přidat k jitroceli také vrchovatou polévkovou lžíci majoránky.

 

Další bylinky, které v případě suchého kašlání mohou pomoci jsou šalvěj a heřmánek na kloktání a nebo osvědčený čaj z lipového květu. Při inhalaci můžete také vyzkoušet sílu několika kapek tea tree  a nebo jako vždy vám může asistovat při léčení  stará dobrá (a dětmi většinou nenáviděná) nasekaná cibule na kašel - je možné ji mít jak s medem tak i s cukrem.

 

Dobré na léčení

Příchod podzimu znamená i sychravější počasí a teplotní skoky. Zvláště na začátku, kdy je člověk ještě rozblázněný z léta a ne vždy je správně oblečen či připraven na náhlou změnu povětrnostních podmínek na delší procházce. Riziko nachlazení je v tomto ročním období zvýšené a proto je dobré vědět, jaké bylinky nám s jeho léčbou mohou pomoci.
 
Velmi účinná, ale u nás relativně málo používaná je třapatka neboli echinacea. Lidová moudrost účinky této léčivé byliny zná už delší dobu a v posledních letech je uznává i klasická medicína. Začala se používat i při výrobě normálních léčiv.  Má antibakteriální účinky a také posiluje náš imunitní systém, což je právě velmi vhodné při nachlazení. Látky, které třapatka obsahuje jsou samostatně výrazně méně účinné než v kombinaci, jakou matka příroda vytvořila v rostlině. Využívá se jak kořen tak i bylinnou část, účinky obou se ale trochu liší.
 
Tradičním pomocníkem při nachlazení jsou i plody černého bezu. Už mnoho let se z nich vyrábí různé nálevy, které jsou dobré na léčbu nachlazení. Babky kořenářky také měly různé tinktury a kapky, které měly pečlivě vyzkoušené a ověřené účinky. Pomáhaly také při kloktání, kdy ulevily bolavému krku – na to se navíc dá využít i nálevy vytvořené z kůry nebo listí tohoto keře.
 
Mezi nejznámější bylinky, které se využívají v domácích lékárničkách rozhodně patří heřmánek. Má protizánětlivé a uklidňující účinky. Je vhodný také pro inhalaci při rýmách. Čajíky z heřmánku jsou při nachlazení velmi účinné, dá se je použít i jako doplněk k dalším bylinám a můžeme si je dát i preventivně, po návratu z nějaké procházky, kdy nás zradilo počasí a cítíme, že bez rychlé reakce zítra budeme v posteli. Při přípravě čajů je dobré hrneček či konvičku vždy přikrýt, aby zbytečně neunikaly vzácné a léčivé silice.
 
Na rychlou pomoc při prvních příznacích nachlazení může být užitečný zimolez, ale jeho užívání by mělo být nejdříve rozhodně konzultováno s lékařem. To se ale konec konců týká všech bylin, protože nikdy si nemůžeme být jisti, jestli nějaká látka nevyvolá nežádoucí alergickou reakci. Porada s odborníkem je obzvláště nutná v případě těhotných žen a malých dětí. Ale vraceje se zpět k zimolezu. Ten se využívá při nástupu horečky a také na bolest krku a hlavy, které nachlazení často vyvolá.
 
No a na konec je ještě zde dosti tradiční, ale také velmi účinná bylinka, jejíž pro domácí lékárnu nejúčinnější odrůda pochází nejpravděpodobněji z Anglie (tam byla poprvé v osmnáctém století popsána). Je to máta, která se na léčbu nachlazení hodí výborně. Používá se zvláště v počátečních stádiích nemoci, kdy se objeví mírná zimnice nebo bolest hlavy. Je možné ji pít čistou, ale úplně stačí ji přidávat po špetkách k čaji a nebo k nějaké jiné bylince. Výbornou směs si vytvoříme z máty, květů bezu a řebříčku,  kterou po mírném vychladnutí ještě obohatíme lžící medu.
 
 

Domácí léčení 

Velmi úspěšný pomocník v boji s rýmou může být křen. Samozřejmě ideální je čerstvý, ale i když obchody jsou dobře zásobené, ne vždy je tato zelenina k disposici. Navíc mimo sezónu je její léčivá síla o něco slabší, tam je více méně jedno jestli použijeme čerstvý nebo naložený. V případě nákupu naloženého si hlídáme obsah křenu. Rozhodně směsi, které mají více jablka než pálivého kořene moc vhodné nejsou. Křen nastrouháme nebo naložíme do nějaké misky, nakloníme nad ní hlavu, přikryjeme ručníkem a inhalujeme. Je dobré během rýmy zavést konzumaci křene jako nedílnou část každého našeho chodu – stačí tak dvě tři lžičky.

 

Dalším ověřeným způsobem na rýmu je využití česneku. Určitě neuškodí, když si ho budeme přidávat do jídel. Ale na rýmu se používá trošku jinak. Milovníci velmi silných zážitků si rozetřou stroužek a natírají vnitřek nosu nebo si ho podélně rozčtvrtí a dají na chvilku do nosních dírek. Ale takový radikalismus je zbytečný a opravdu hodně nepříjemný. Pokud nám nevadí  jeho vůně, tak bychom měli spíše vyzkoušet něco méně drastického. Rozetřeme či rozkrájíme pár česneků a ty si položíme na noční stolek co nejblíže hlavy. Jeho silné a léčivé aroma nám v noci pomůže a díky němu budeme rozhodně lépe dýchat.

 

 

Pokud nejsme oslabeni horečkou, užitečná může být i koupel (ta je dobrá i jako prevence, když přijdeme prochladnutí z nějaké procházky). Jen je dobré do horké vany přikápnout deset až dvacet  kapek nějakých výrazných silicí, ideální je nyní velmi oblíbený tea tree olejíček získávaný z kajeputu střídavolistého. Pokud nemáme vanu a jen sprchový kout, vymočme alespoň pořádně nohy v horké vodě smíchané se solí. Po tepelné kůře si dejme na nohy  tlusté ponožky a hurá do postele (případně, pokud je ještě den a nechce se nám být v pelíšku, můžeme si sednout například na gauč a přikrýt se až po uši teplou dekou). Pokud už jdeme spát, hlídejme si, aby vzduch v ložnici nebyl přesušený.

 

V situaci, kdy máme doma dobrou zásobu různých bylinek, můžeme je využít na rýmu podobně jako křen čili inhalovat. Velmi dobrá je levandule a heřmánek, výše doporučený tea tree olejíček se také hodí jako doplněk. Do misky z horkou vodou vhodíme hrst čerstvých bylinek nebo lžíci sušených, nakapeme deset kapek oleje, nakloníme se nad ni, hlavu přikryjeme ručníkem a pokud možno čtvrt hodiny inhalujeme.

 

Při léčbě ale nesmíme zapomínat, že všechny uvedené způsoby na rýmu spíše zmírňují její průběh a pomáhají nám přežít nejhorší dny (se stejným účinkem jako různé velmi drahé kapky od lékárníka).

 

Rýma, podobně jako chřipka prostě musí odeznít a zabírá strašně dlouhý týden. A nebo při léčbě jen krátkých sedm dní.

Zázvor - všelék

je půldruhého metru vysoká rostlina se žlutými květy, která se pěstuje pro dužnaté, hlízovité ztlustlé oddenky, které bývají až 10cm dlouhé. Oddenky zázvoru mají příjemnou a intenzivní pikantní chuť s nádechem exotiky. Typickou chuť zázvoru způsobují různé esenciální oleje a celkem 640 různých chemických látek. Zázvor je původem z Asie, pěstuje se v jihovýchodní Asii, západní Africe a karibské oblasti, největšími vývozci jsou Indie, Čína a Indonésie.
 
Zázvor v různých formách dodává jídlu aroma a současně pozitivně ovlivňuje naše zažívání a pomáhá odbourávat tuk. Aktivuje srdečně-cévní systém, pomáhá při žaludečních a zažívacích potížích, snižuje hladinu cholesterolu. Pálivá chuť zázvoru zahřívá tělo a je antibakteriální. Celkově působí proti nevolnostem, plynatosti a nadýmání. Rozpouští hleny, má protizánětlivé účinky a má pozitivní vliv na krevní oběh. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi a v játrech a zvyšuje produkci žluče. S úspěchem se používá při kinetózách (cestovní nevolnosti) a těhotenských nevolnostech (jen v malém množství). Při chřipce a nachlazení pomáhají zázvorové koupele, napařování a čaj. Silice mírně dráždí, dezinfikuje a prokrvuje pokožku. Pomáhá při bolestech hlavy a stavech napětí, a  pozor – to zdaleka není vše - zázvor je totiž vyhlášeným afrodiziakem!
Je možné konzumovat ho v mnoha různých podobách: zázvorový čaj, zázvorový drink, kandovaný zázvor, nakládaný zázvor jako příloha k sushi, nastrouhaný syrový nebo sušený a drcený zázvor jako koření např. v indické kuchyni. Zázvor podporuje také tvorbu slin, což usnadňuje konzumaci potravin, ochucených zázvorem.
 
Zázvorový sirup
Hustý sirup připravíte z čerstvého zázvoru,cukru a vody. Snažte se zachovat základní poměr vody a cukru 1:2, aby cukr sirup dostatečně konzervoval. Sirup bude tak silný kolik dáte zázvoru(na půl litru vody a 1 kg cukru by měl stačit 50 až 100gramový kousek oddenku).
Čerstvý zázvor nakrájejte na tenké plátky, přidejte vodu a cukr a za stálého míchání vařte asi 15 minut. Poté stáhněte z plotny, nechte ještě asi čtvrt hodiny louhovat, poté sirup sceďte do lahví. Vyvařený zázvor můžete nechat usušit, dá se cucat podobně jako kandovaný. Hřejivou chuť zázvorového sirupu oceníte pokaždé, když si ho přidáte do čaje. Chutná i dětem.
  • Do dvou let není vhodné zázvor užívat!Denně by dospělý člověk neměl přijmout více než 4 gramy čerstvého zázvoru!