Tajemná zvířata

Včely – létající samoregulující topení

Hmyz reaguje velmi citlivě na teplé infračervené paprsky a dokáže přímo fantasticky regulovat teplotu svého těla. Včely jsou schopny udržovat kolektivním úsilím teplotu v úle kolem 37°C bez ohledu na to, jaká teplota je venku. A dokonce i ve velké zimě, například ve čtyřistupňových mrazech, udržují úle rovnoměrnou teplotu okolo 18°C. 
   Smysl pro teplo není však jedinou zvláštností včel a hmyzu obecně. Lezoucí nebo letící včelka se dokáže nabít statickou elektřinou podobně, jako se to stává lidem za suchého počasí u oděvu z umělých vláken. Na rozdíl od nás ale dokážou včera cítit změnu i velikost náboje a využívat této informace hlavně k předvídání počasí. Už pradávno lidé vypozorovali, že když vlaštovky lítají nízko, bude pršet. Ve skutečnosti je to však hmyz, jejich létající potrava, kdo je nutí takto nízko létat. To hmyz reaguje na tyto změny v ovzduší a takto létá. 

   Stejně je známo, že před bouřkou bodají včely i jiný hmyz přímo zběsile. Pohyby křídel a jiných částí těla vytváří v okolí hmyzu slabé elektromagnetické pole, který je hmyzem využit k orientaci a zřejmě i k vzájemné komunikaci. Před bouřkou se toto slabé pole rychle vybije, hmyz je dezorientovaný, a to je nejspíš důvod, proč tak zběsile útočí.

 

Kočka – nejlepší IT pro člověka
Kočka – zvíře plné rozporů a polemik. Schopné žít stejně v noci jako ve dne, absolutně přizpůsobivá, a přitom vždy svá. Kočka je v podstatě geniálně zkonstruovaným strojem na lovení a zabíjení. Stejně jako čich má vynikající sluch i zrak a je navíc výborným běžcem. 
   Nervový systém živočichů je velmi podobný počítači. Využívá přesně stejný způsob pro přenos informace – elektroniku. Nervový systém živočicha má také paměťovou banku, informační procesory a výstupy řízené tak, že doručí nervové signály do místa určení jako počítač. Nervový systém těla je komunikační síť, bez které by žádný živočich nemohl fungovat, ani se sám řídit. Nemohl by se pohybovat, trávit ani dýchat. Na tomto stejném principu pracuje tělo každého živého tvora. Kočky dokáží zvláštním způsobem, dosud zcela neprobádaným, vychytat nedostatky ve správném a bezchybném fungování našeho computeru. Když se nám kočka usadí na klíně a my hladíme její srst, vytváříme statickou elektřinu. Kočka při tom spokojeně vrní – a to vše dokáže přimět lidský organismus, že se rychle zase „nabije“, vyladí a zbaví drobných nepřesností ve správném fungování. Kočka je nejlepší prevencí proti chybné činnosti člověka fungujícího jako počítač.

Pes – kolik vůní znáš, tolikrát jsi pes
Kdyby měl člověk říci, kolik na světě existuje vůní a pachů, pak by se nejspíš dopracoval k několika desítkám, maximálně stovkám. Specialista z oboru parfumerie však dokáže rozeznat nejméně 30 000 odstínů vůní. Kdyby ale pes dokázal mluvit, řekl by nám, že existuje tolik pachů a vůní, kolik je lidí, koček, králíků a v podstatě všeho, co je schopno nějakým způsobem vůni nebo pach vydávat.Ani dva tvorové na světě totiž nemají tentýž pach, dokonce ani jednovaječná dvojčata ne. 

 

Psi, kteří jsou nejlepšími stopaři právě díky svému dokonalému čichu, jsou schopni rozlišit i to. Je nesmírně zajímavé, že psi dokážou nejen najít stopu, ale umí i naprosto přesně určit, jakým směrem se dotyčný, komu pach, náleží, pohybovat – tedy trasu, odkud kam šel.

Koně – nejlepší terapeuti pro duši i tělo
Léčebné schopnosti koně jsou všeobecně známé a velmi rozšířené. Hipoterapie je oblíbeným prostředkem působení na člověka, je doporučována pro lidi s různým duševním postižením či s psychickými problémy, jízdy na koni však prospívají nejen psychice, ale i samotnému tělu.

 

Velmi často jsou doporučovány lidem s problémy páteře, se sníženou pohyblivostí a s častými bolestmi hlavy. Každopádně občasné jízdy na koni přispívají k optimismu, působí příznivě na srdeční problémy, jsou dobrou prevencí proti traumatům, fobiím, také depresím i proti stresu. Pravidelné hodinové jízdy na koni alespoň jednou týdně dokáží údajně prodloužit život a působí prý proti stárnutí. V neposlední řadě zpevňuje jízda na koni svaly a napomáhá správnému držení těla.

 

Ryby-jak jen se mlčenlivě dorozumívají?
Velkou neznámou je dorozumívání ryb v hejnu, neví se, zda mají vůdce a jak je možné, že všechny změní směr najednou. V moři existují drobné rybky – například pyskoun nebo granát – které se starají pravidelně o hygienu velkých ryb. Ty je dokonce vyhledávají, aby se zbavily obtížných parazitů a staré odumřelé kůže. Tito „uklízeči“ se mohou bez obav dokonce odvážit do chřtánu samotného žraloka. Ryby v mořích patří k nejbarevnějším živočichům. Změny zbarvení přímo mistrně využívají platýsi, kteří se barevně přizpůsobují jakémukoliv mořskému dnu. Svůj vzhled dokáží změnit během několika sekund a pokusy ukázaly, že jsou schopni kopírovat i políčka šachovnice. Jiná ryba se zbarví v noci, kdy spí na mořském dně, tmavomodře a červeně, a splyne tak s podkladem. Když se probudí, zbledne, a když připluje k hladině, zcela zesvětlí.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------