Pivo-vše co nás zajímá...

Pivo je kvašený slabě alkoholický nápoj vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek , který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj.Bohužel se u nás doslova lemtá na litry a kvalita je druhořadá.Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název české pivo chráněno jako zeměpisné označení.

Tloustne se po pivu?
Pivo obsahuje hořké chmelové látky, které člověka uklidňují a také podporují sekreci žluči, čímž příznivě ovlivňují trávení. Klidný a spokojený člověk lépe vychutná a stráví jídlo. Pivo také povzbuzuje chuť k jídlu. To má za následek vyšší příjem potravin, který může vést ke zvýšení tělesné hmotnosti. Po pivu samotném se tedy netloustne, ale po nadměrném požívání ostatních potravin ano. Podle výzkumů je riziko nadváhy u mírných pijáků piva nižší, než u abstinentů nebo silných pijáků. Pivo obsahuje 400 až 500 kalorií v 1 litru a je tak kaloricky chudší než např. jablečná šťáva, mléko nebo cola.

Způsobuje pivo infarkt? 

Nebezpečí infarktu je vyšší u osob s vysokým tlakem a u osob se zkornatělými tepnami. Při mírném pití piva se zvyšuje v krvi hladina tukových látek o vysoké hustotě, tzv. HDL cholesterol, který působí obranně proti ateroskleróze a zabraňuje kornatění tepen.Tyto změny probíhají zejména u lidí, kteří sportují a racionálně se stravují. Dá se říci, že pivo nejenže nezpůsobuje infarkt, ale dokonce při umírněné konzumaci 1 až 2 litry denně působí proti infarktu preventivně.

Jsou v pivu vitamíny?
Ano, v každém pivu jsou přítomny především vitaminy skupiny B a kyselina listová. Při vypití 1 litru piva lze počítat s následujícím průměrným přínosem vitamínů: Vitamin B1 (thiamin) odbourává ve tkáních sacharidy, tzn. že dodává tělu energii, dále má význam pro růst, trávení a nervovou aktivitu. Vitamín B2 (riboflavin) je protetickou skupinou pro organismus důležitých oxidačně redukčních enzymů. Vitamin B6  (pyridoxin) hraje důležitou roli při metabolismu a absorpci bílkovin, reguluje roli tuků a sacharidů, pomáhá správní funkci nervového systému a tvorbě červených krvinek. Nakonec kyselina listová je základním vitaminem, který podporuje tvorbu červených krvinek, metabolismus aminokyselin a obnovu veškerých buněk v těle.

Jak se alkohol odbourává z těla?
Asi pětina alkoholu se vstřebává v žaludku, zbytek ve střevech. V krvi se objeví již za 5 minut po požití. Etylalkohol se rozkládá na acetaldehyd, který játra mění na kyselinu octovou. Ta se ve tkáních složitými pochody mění na vodu a oxid uhličitý. Těmito pochody se vyloučí asi 90 % alkoholu z těla, asi 3 % se vylučují močí, až 7 % plícemi - dechem, nejméně kůží. Vylučování alkoholu z těla trvá 10 - 12 hodin, ale někdy až 24 hodin.

Je pivo vhodné pro sportovce?
Nealkoholické pivo mohou pít i sportovci. Má vhodnou tzv. osmolalitu, tzn., že je v podstatě isotonickým nápojem, má zhruba stejný osmotický tlak jako krev, a také poskytuje "rychlé kalorie".  Pivo umožňuje vysoce účinnou látkovou výměnu, obsažené látky se v organismu zužitkují bez vedlejších přeměn snadno a rychle. Je velmi snadno stravitelné. Je důležitým zdrojem vitaminů. V pivu je přítomno značné množství iontů draslíku, hořčíku, fosforu a dalších stopových prvků, takže může být označeno jako iontový nápoj.

Obsahuje pivo nějaké hormony?
Pivo obecně obsahuje látky podobné hormonům, které se nazývají izoflavanoidy, které mají slabé estrogenní účinky. Jejich vliv na lidský organismus se dosud studuje. Předpokládá se, že by do určité míry mohly zvyšovat nebo potencovat úroveň tohoto typu lidských hormonů, hrajících významnou roli v metabolismu vápníku zejména u žen po menopauze, tj, do určité míry bránit odvápnění kostí -osteoporóze. Jejich koncentrace je velmi nízká.

Pivo a cholesterol.
Pivo neobsahuje cholesterol, ale obsahuje látky, které podporují tvorbu kladného cholesterolu a potlačují tvorbu záporně působícího cholesterolu.

Spotřebování piva po otevření láhve.
Nejlépe je samozřejmě spotřebovat láhev po otevření ihned, nebo co nejdříve. Při delším stání pivo zvětrá, zahřeje se na vyšší teplotu, a to vše má negativní vliv na jeho kvalitu. V ledničce je možné uchovat otevřenou láhev do druhého dne, ne však déle, i tak bude již jeho chuť ovlivněna. Doporučujeme spotřebovat láhev ihned po otevření.

Muže pít pivo těhotná žena?
Lékaři to nedoporučují. Škody, které může alkohol způsobit plodu, byly odhaleny teprve nedávno. Požití více než dvou skleniček piva denně (více než půl litru) zvyšuje pravděpodobnost poruch plodu jako je rozštěp rtu, srdeční vady, abnormální vývoj končetin, nižší inteligence, nízká porodní váha. Máte-li přesto chuť na pivo, neodříkejte si je a zkuste nealkoholické pivo. Osvěží organismus a neovlivní ani vaši mysl ani neohrozí vaše budoucí dítě. Je však nutno jej konzumovat s mírou, protože i nealkoholické pivo obsahuje minimální množství alkoholu.

Pivo a mozkové buňky.

Pivo jako takové mozkové buňky nepoškozuje. Mozkové buňky může poškodit alkohol, který je v pivu obsažen. Záleží na množství, které zkonzumujete. Pokud vypijete 2 piva denně, rozhodně nedojde k poškození mozku. K poškození funkce mozkových buněk dochází dlouhodobým nadměrným užíváním alkoholu. Pivo obsahuje celou řadu vitamínů B a dalších látek, které jsou nezbytné pro správné fungování nervové soustavy.

Studené pivo a angína.

Protože v pivu přítomný oxid uhličitý prokrvuje ústní sliznici a navíc vytvářený film nápoje s oxidem uhličitým na sliznici hltanu zabraňuje prochladnutí i při pití velmi studeného piva.

Pití piva při chřipce.

Aby bylo pivo dobré, má být vychlazené, a při chřipce není dobré pít studené nápoje. Kromě toho alkohol rozšiřuje kožní cévy, které při chřipce mohou být ochrnuté, takže by mohlo dojít k srdeční nedostatečnosti. Nejprve se tedy podle rad vašeho lékaře pořádně vyležte z chřipky, až se uzdravíte, bude vám pivo dvojnásobně dobře chutnat.

Pivo je pro děti nevhodné až škodlivé, protože pivo obsahuje alkohol. Zatímco dospělý zdravý organismus dokáže alkohol obsažený v pivu celkem bez následků odbourávat, dětský organismus, jenž se ještě vyvíjí, může být pitím alkoholu vážně poškozen. Náš zákon také zakazuje podávat alkoholické nápoje osobám mladším 18 let a osoba, která by podala dítěti alkoholický nápoj, může být i trestně stíhána. Pivo sice obsahuje řadu zdravých látek a vitamínů B, ale pro děti a mladistvé je nutno volit jiné zdroje těchto vitamínů. Lze doporučit například výrobky z pivovarských kvasnic.

Pivo je zdravější než jiné druhy alkoholu.
Protože pivo není „prázdný“ alkoholický nápoj a navíc obsahuje 92 % vody. Obsahuje látky působící kladně na lidský organismus. Tyto látky snižují podíl tuků v lidském organismu, příznivě působí na výměnu tuků a cukrů v krevním řečišti, regulují krevní tlak, snižují obsah cholesterolu podporujícího arteriosklerózu, naopak zvyšují podíl ochranného cholesterolu HDL v krvi, snižují hladinu cukru v krvi a omezují nadměrnou tvorbu inzulínu. Pivo podporuje vylučování moči. Taktéž obsahuje antioxidanty, látky, které snižují riziko rakoviny a zvyšují tělesnou odolnost.

Co se dočtete na pivní etiketě?

Druh piva,zpusob kvašení,stupňovitost,alkohol

kvasnicové, nefiltrované a nepasterizované pivo

Filtrované a nefiltrované pivo

Nefiltrované pivo je dnes v módě. Proč jej však nevídáme častěji na pultech supermarketů v nabídce velkých značek? Ono je to totiž s tím nefiltrovaným pivem složitější. Pokud chcete mít pivo skutečně v přírodní formě bez úprav, tak jej nemůžete ani pasterizovat (o tom dále) a tedy namísto několika měsíců skladování v regálu v pokojové teplotě a slunečním záření je třeba se k takovému pivu chovat s náležitou úctou. Ne kvůli nějakému rituálu ale hlavně proto, aby se vám ve špatných skladovacích podmínkách nezkazilo.

Přírodní nefiltrované pivo (obvyklý produkt minipivovarů) vydrží v nejlepší kondici v teple nanejvýš několik (desítek) dnů v závislosti na stupňovitosti a chmelení. Pokud se však podíváte do pivoték, všechna čerstvá piva mají dobré prodejny uložené v lednici, kde je jim nejlépe a kde nejdéle vydrží.

Nefiltrované pivo se vyznačuje tím, že je po ukončení výrobního procesu vynechán proces filtrace, tedy odstranění kvasnic z uleželého piva. Pivo, které není filtrované, je zakalené a záleží jen na způsobu výroby a složení, jak moc kalné ve výsledku bude. Jsou tu však i takové pivovary, které sice uvaří pivo nefiltrované, přidají do něj však další látky (například přírodní zahušťovadlo pektin), aby bylo kalné nejen pár prvních dnů až týdnů ale po celou dobu vystavení na pultě. Přirozeně kvasnicové pivo se totiž časem vyčeří, kvasnice se usadí na dně láhve a vše může dojít až tak daleko, že po nalití vypadá pivo jako běžné filtrované.

Filtrované pivo je běžné pivo, jakých je na trhu 95 %. Toto pivo je zcela čiré. Pokud se náhodou setkáte s filtrovaným ale zakaleným pivem, může tato kalnost být způsobená například tepelným šokem, uvolněním bílkovin a dalšími technolgickými drobnostmi, které však obvykle nemají na chuť vliv. Mluvíme tak o tzv. poruše koloidní stability. I filtrované pivo je nanejvýš vhodné skladovat v temnu při nízkých teplotách (4-8 °C) a pít čerstvé.

Pasterizované a nepasterizované pivo

Pasterizace je proces, při kterém danou látku na krátkou dobu ohřejete na danou teplotu a pak ji zase rychle zchladíte. Tím zničíte organismy, které by při delším skladování mohly způsobit zkažení piva. V dnešní době je pasterizace již poměrně šetrná a dle mnoha sládků její efekt v podstatě nemáte šanci poznat, je-li provedena správně. Na trhu jsou i piva pasterizovaná dlouhou dobu nebo za vyšších teplot, kde už mohou být rozdíly patrné.Pasterizovaných piv je na trhu většina. Pasterizace jednoduše prodlouží dobu spotřeby piva z několika dnů až týdnů na několik měsíců a v extrémních případech i let (bavíme se o světlém ležáku běžné stupňovitosti, ne o belgických speciálech, které mohou po expedici z pivovaru ještě dozrávat). Takové pivo je potom odolnější vůči vnějším vlivům a je jej tedy možné snadno vystavit na dlouho dobu v regálu bez starosti o jeho kvalitu.

Můžeme se setkat i s pivy nefiltrovanými a zároveň pasterovanými, stejně jako s pivy nepasterovanými a zároveň filtrovanými. V prvním případě jde většinou jen o optický dojem, kdy se zakalené pivo lépe prodává a je možné se snáze odvolávat na tradice a historii. Případně může jít o způsob, kterak konzumentům chtivým nefiltrovaného piva dodat jejich oblíbený nápoj s přijatelnou dobou trvanlivosti a hlavně s možností jej umístit i mimo lednici v supermarketu. Ačkoliv se v takovém případě bavíme o kvasničných „mrtvolkách“.

Druhý případ je v dnešní době, zejména u regionálních pivovarů, dosti častý. V případě, že pivo jen filtrujeme a nepasterujeme, tak je použita důkladnější filtrace (tzv. mikrofiltrace), která z piva odstraní i ty nejmenší částečky spolu s organismy, které by později mohly narušovat chuťovou stálost.

Kvasnicové a kroužkované pivo

Jistě jste se již v některé z restarurací nebo hospod setkali s označením piva jako kvasnicového nebo kvasničáku. Takové pivo se dle Vyhlášky č. 335/1997, § 11 písmeno q) vyrábí tak, že se do hotového piva přidají buď čisté kvasnice nebo rozkvašená mladina. V prvním případě se tak pivo nazývá kvasnicové a v druhém případě kroužkované. Rozkvašenou mladinou se zde myslí kvasící pivo, tedy mladina ve stádiu vysokých bílých kroužků.

Zajímavé na tom je, že vyhláška neuvádí, zda má takové pivo být filtrované nebo nefiltrované. Oznažení „kvasnicové nefiltrované pivo“ je tak sice platné, je však otázkou, kolik pivovarů skutečně do zakaleného nefiltrovaného piva bude přidávat ještě další kvasnice. Spíše se tak lze klonit k variantě, že pivovar buď neví nebo z marketingových důvodů uvádí chybně co vlastně vyrábí a tak se může jednat spíše o filtrované pivo, do které se přidávají kvasnice dodatečně. A jelikož opět nikde není řečeno, v jakém stavu kvasnice mají být, mohou být klidně i mrtvé a tedy může mít i takový kvasničák dlouhou trvanlivost, je-li vyroben z filtrovaného piva.

Jak si představujeme správné točení?

Každý z vás to jistě už zažil. Příjdete do podniku, máte chuť si dát jedno-dvě piva a když vám je donesou, tak si říkáte „Proč já jsem si nedal lahváč nebo Kofolu?“. Bohužel, podniků, kde pracuje zcela nezaškolená obsluha, je stále velká většina. I to má svůj podíl na nízké kvalitě podávaného mohu. Pokud někde točí už tak dosti podprůměrné europivo a ještě s ním pak na závěr provádějí psí kusy, je to opravdová tragédie pro konzumenta.

 

Je nutné použít jak zcela čisté sklenice, tak pochopitelně dokonale sanitované celé výčepní zařízení včetně potrubí (propláchnutí trubek každý den pitnou vodou a alespoň 2x měsíčně využití služeb sanitačních firem). Problémem bývá také špinavá voda na mytí sklenic. Čistit by se měly i narážecí hlavy a výčepní kohouty.

Sklenice by měla být ochlazená na teplotu piva, rozhodně ne méně a propláchnuta studenou vodou těsně před točením.

Pivo by mělo být natočeno buď najednou (pivo i s mokrou pěnou — hladinka) nebo maximálně nadvakrát (nejdříve vysoká pěna a pak pod ni doplňující pivo — s čepicí) aby se zabránilo oxidaci.

Samozřejmostí je čepování po skle v úhlu 45 stupňů s co nejmenší vzdáleností k povrchu sklenice a ode dna sklenice.

Pěna by měla být hustá, krémová a stabilní a pivo by při konzumaci mělo ve sklenici kroužkovat.

Pokud čepujeme pivo z lahve, je postup obdobný. Zde záleží na konzumentovi, jaký zvolí poměr řízu a výšky pěny a také dost často na pěnivosti lahvového piva, která bývá odlišná od piva čepovaného. Podle toho pivo do sklenice nalejeme zcela po stěně, případně z mírné výšky (ale stále pod úhlem 45 stupňů). Vhodné je sklenici před čepováním z láhve vypláchnout, může však být i suchá. Stejně jako v případě čepovaného piva však musí být zcela čistá.

 

Častými chybami při čepování piva jsou například:

  • Točení z výšky na několikrát — liný hostinský („moravský“ způsob)
  • míchání se sklenicí aby se vytvořila pěna;
  • přelévání piva z jedné sklenice do druhé pro úpravu hladiny (neuvažuji odlévání příliš vysoké pěny do odpadní sklenice)
  • roztočení několika piv zároveň a jejich dotáčení v mnoha krocích, obvykle k vidění v kombinaci s přeléváním
  • namražování sklenic!
  • špinavé sklo (poznáte podle bublinek na stěně)
  • uskladňování „odkapních“ či jiných půllitrů s pivem v lednici a jejich následné dotáčení
  • přechlazené pivo pro přerazení nedobré chuti (časté u lahvového piva).
  •  

Přeju vám, ať dostáváte špatně natočené pivo co nejméně často.

 

Příprava piva


Jedná se o neúplně dokvašený alkoholický nápoj, vyrobený ze sladu, chmele a vody. U nás nejvíce konzumovaná jsou piva 10° a 12°, přičemž 1° neoznačuje procento alkoholu, ale procento zkvašeného cukru. Ty zvídavější bude jistě zajímat, kolik alkoholu vlastně pivo obsahuje, proto uvádíme přibližnou úměru - 1° se rovná 0,35 % alkoholu.

Nyní vlastní příprava. čistý ječmen necháme 2-3 dny ve vodě (nutno provzdušňovat). Potom necháme klíčit ve vrstvě 10-15 cm silné (během klíčení několikrát převracíme), až klíček dosáhne 3/4 délky zrna. Potom se postupně suší a dosušuje při 80 °C.

Tmavý slad - k výrobě tmavého piva se máčí déle, klíček se nechá dorůst do délky zrna a suší se při vyšší teplotě (dosušování se provádí při teplotě 105 °C).

Po vysušení se odstraní klíčky a kořínky a slad se rozemele. Šrot se vysype do nádoby s vodou (na 1 kg šrotu 7-10 1 vody) a zahřeje se k varu. Potom se drží při teplotě 65-70 °C po dobu 3 hodin a zfiltruje se. Přitom dochází k enzymatickým pochodům, při nich se škrob štěpí na cukr a bílkoviny se částečně převádějí do rozpustného stavu. Vzniká sladina, která se pak 2 hodiny vaří se 3 % chmele. Tím získáme mladinu, kterou zfiltrujeme a zkvasíme pivovarskými kvasnicemi při teplotě 5 °C. Kvašení probíhá 8-14 dní, teplota nemá přesáhnout 8 °C. Pak se pivo stáčí do sudu a nechá se dokvasit 3-6 týdnů. Potom se stáčí do lahví a pije.


DOMÁCÍ ČERNÉ PIVO ZE SLADOVÉ KÁVY

Do smaltované nádoby se vlije 101 vody, přidá se 0,5 kg sladové kávy a vaří se 1 hodinu. Potom se přidá 10 g chmele a 40 dkg cukru a vaří se další 2 hodiny. Pak se směs ochladí na pokojovou teplotu. Malé množství získaného roztoku se smíchá s 10 g kvasinek a po přelití do nádoby se -nechá v klidu do následujícího dne. Potom se přecedí přes plátno a stáčí do lahví, které se zajistí drátem, uloží se na chladném místě a po několika dnech se může pít.


DOMÁCÍ MEDOVÉ PIVO

1,2 kg medu se vaří 30 minut s 9 1 vody. Odpařený podíl se doplní vodou na 10 1. Do tohoto roztoku vložíme plátěný pytlík obsahující 20 g chmele a vaříme dalších 30 minut. Pak necháme zchladnout. Do 1 I roztoku přidáme 5 g kvasinek a necháme několik hodin na teplém místě. Potom přelijeme do demižónu, přidáme namnožené kvasinky, převážeme řídkou tkaninou a ponecháme na teplém místě. Po 3-5 dnech kvašení přemístíme do sklepa a po několika dnech stáčíme do lahví.

Více:  https://pivnirecenze.cz/3126-domaci-vareni-piva-zaciname